Proč je slon modrý?

 O omalovánkách a tom, co je "správně".

"Prosím Tě, od kdy je slon hnědý?" Ozve se za mnou podrážděný hlas paní učitelky. Jsem tady na praxi a jsem ráda, že se můžu učit právě od ní, je tolerantní, trpělivá, chápavá, ale důsledná, má spousty zkušeností a naučí i tady ve speciální škole. Jen ty omalovánky ji pokaždé rozhodí. "Já mám pocit, že mi to snad dělají naschvál." hledá pochopení, když kolem mě prochází. Mlčím. V tuto chvíli mám víc pochopení pro žáčka než pro ni. Za těch čtrnáct dní, co se tu připravuji na své budoucí povolání, jsem slyšela snad tisíckrát: "Copak je kůň/pes/kočka/koza/ .... modrá/zelená/červená/... tady si vezmi hnědou a nerozčiluj mě." V tomto pololetí jsou tématem zvířata a tak všechny hnědé pastelky jsou mnohem kratší než jejich ostatní kamarádky z pouzdra. A najednou přijde slon a hnědá je špatně...  O přestávce najdu odvahu a zeptám se, jakou barvou měl tedy onen domnělý provokatér použít. Paní učitelka na mě zkoumavě pohlédne a chvíli mlčí, jako by zvažovala, zda jsem vážně tak hloupá, nebo ji chci dneska naštvat i já. Nakonec se asi rozhodne pro první možnost a s útrpným pohledem si povzdechne: "Přece modrou." Nezmůžu se na víc než na "Aha." Vlastně si v tuto chvíli nemůžu ani žádného slona vybavit a tak odpoledne "googlím" obrázky:

Mohla bych tady teď nasekat spoustu realistických fotek, které neodpovídají konvenční představě o barvě v omalovánkách, ale možná  Vás nechám, ať si to zkusíte sami, máte-li chuť. Najděte ve svém okolí věc, která se tradičně zobrazuje nějakým způsobem, ale když se na ni pozorně zadíváte, doopravdy tak nevypadá. 

Ernst Hans Gombrich ve své knize "Příběh umění" píše, že "všichni tíhneme k tomu přijímat konvenční tvary nebo barvy jako jediné správné."(Gombrich 1997, s.29) Vysvětluje, že velká umělecká díla se rodí, když se díváme na svět tak, jako kdybychom právě přiletěli na svět z jiné planety a viděli ho poprvé. Nezatíženi představou o tom, jak je to "správně". 

Malé děti mají při výtvarném tvoření to štěstí, že je to nedávno, co přiletěli odjinud, a je pro ně jednodušší se od konvencí oprostit, jednoduše proto, že je třeba ani neznají. Z tohoto úhlu pohledu se zdá, že trvání na takovýchto pravidlech vlastně jen zabíjí kreativní vidění světa, se kterým se děti rodí.

Proč to tedy ty učitelky dělají? Co je k tomu vede? Možná touha dělat věci "správně" a něco naučit. Rozhodla jsem se dělat to jinak, zajímá Vás jak, přihlaste se do kurzu.

Ale.....

Život běžel dál a já se stala mámou. - Pokračování v článku Proč by slon nemohl být modrý? 

Autor článku

Daniela Vybrancová